Apatie není při eresce ničím výjimečným

Projevy roztroušené sklerózy jsou různé. Nemoc může ovlivňovat i psychiku pacienta – velmi často třeba dochází ke stavům apatie. Komu hrozí skleslost především a jak s ní bojovat?

Apatie je označení pro lhostejnost, rezignaci či netečnost. Krátkodobé, dočasné pocity apatie zná téměř každý člověk. Taková osoba příliš nereaguje na okolní dění nebo podněty, které k ní přicházejí. Chová se jinak, než je pro ni obvyklé. Apatie může být také projevem deprese. Pro osoby s ereskou je apatie poměrně častým jevem – podle zjištění portugalských lékařů postihuje 43 % pacientů.

Muži v ohrožení 

Pokud se léčíte s roztroušenou sklerózou, apatie se může objevit bez ohledu na to, kdy u vás nemoc propukla a jak dlouho již trvá léčba. Roli podle odborných studií nehraje ani stupeň postižení. Větší pravděpodobnost, že tento nepříjemný stav nastane, je u mužů. Proč? Odborníci si to vysvětlují všeobecně horším průběhem roztroušené sklerózy právě u mužských pacientů. V rámci studie zaměřené na apatii se tento stav týkal 54 % mužů a jen 12 % žen. Dalším faktorem, který podle výzkumu portugalských vědců vede k rozvoji netečnosti a nezájmu o okolí přispívá, je nižší stupeň vzdělání. Je však důležité poznamenat, že apatie není onemocnění, ale příznak jiné choroby. A roztroušená skleróza rozhodně není jedinou nemocí, při které pacienti s lhostejností vůči světu bojují. 

Svěřte se!

Přestože lékaři pečující o lidi s ereskou pozorují apatii u vysokého počtu nemocných, dostupné statistiky jsou podle portugalských odborníků pravděpodobně podhodnocené. Takto trpících pacientů bude ve skutečnosti zřejmě více. Déletrvající „rezignaci na život“ je vždy potřeba věnovat pozornost a stav nepodceňovat. Pokud bude lékař o potížích vědět, může doporučit vhodný postup terapie – například cílenou psychologickou pomoc.

(pak)

Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0967586816303472