Léčba RS

Léčba roztroušené sklerózy by měla být zahájena co nejdříve od stanovení diagnózy. V současné době je totiž ovlivnitelná pouze časná fáze onemocnění charakterizovaná zánětlivým postižením centrálního nervového systému. Pozdní fázi nemoci v podobě úbytku nervových buněk (neurodegenerace) zatím nelze léčbou ovlivnit. Terapie se dělí na akutní a dlouhodobou, přičemž je současně zapotřebí léčit komplikace a následky nemoci.

Léčba akutního zánětu

Terapie akutního vzplanutí zánětu označovaného jako ataka spočívá v podávání vysokých dávek kortikoidů nitrožilně nebo ústy. Ataka je projev poškození nervového systému, který typicky trvá déle než 24 hodin. Kortikoidy působí v období ataky protizánětlivě a urychlují zotavení z ataky. Kvůli nežádoucím účinkům léčby je zapotřebí současně podávat draslík a léky chránící žaludeční sliznici. U těžké ataky může být také účinná plazmaferéza – jejím principem je odebrání škodlivých látek z krevní plazmy.

Dlouhodobá terapie

Cílem dlouhodobé terapie je snížit výskyt atak a celkově zpomalit průběh onemocnění. Lékem první volby jsou v případě relaps-remitentní formy takzvané léky modifikující průběh choroby. V současné době mají lékaři k dispozici tři přípravky – interferon beta, teriflunomid nebo glatiramer-acetát. Těmi vždy začíná terapie roztroušené sklerózy. Mechanismus účinku všech tří léků spočívá v potlačování abnormální imunitní reakce vůči tkáním centrálního nervového systému. Nejnovějším z nich je lék teriflunomid, který byl pro terapii roztroušené sklerózy v naší zemi schválen v roce 2014. Jaký je tedy mezi jednotlivými léky rozdíl?

• U teriflunomidu se jedná o tabletovou léčbu, která spočívá v dávkování jedné tablety denně nezávisle na jídle. 
• Glatiramer a interferon beta, patří do skupiny injekčních léků. Podávají se jednou týdně až jednou denně.

Při selhání léků první volby je možné posílit terapii a zaměnit léky za preparáty druhé volby, mezi něž patří natalizumab a fingolimod. Klasická cytostatika (léky zastavující růst buněk) jsou dnes spíše na ústupu vzhledem k jejich nežádoucím účinkům a možnosti užít při vysoké aktivitě nemoci léky druhé volby.

Symptomatická terapie

Takzvaná symptomatická terapie neboli léčba zaměřená na příznaky nemoci je nezbytnou součástí léčebného plánu. Podávají se léky proti bolesti, závratím, obtížím s močením a poruchám sexuálních funkcí nebo antidepresiva. Zvýšenou svalovou ztuhlost (spasticitu) lze ovlivnit rehabilitací a léky uvolňujícími svalstvo. Proti únavě je na prvním místě doporučeno pravidelné cvičení. Kvůli výrazné psychické zátěži v důsledku dlouhodobého onemocnění je nemocným také doporučena podpůrná psychoterapie. Někteří odborníci doporučují podávání vitaminu D, i když mechanismus jeho účinku v terapii roztroušené sklerózy nebyl dosud objasněn. Poslední, ale neméně důležitou součástí léčby jsou fyzioterapie a rehabilitace, které pomáhají překonávat každodenní potíže s vykonáváním běžných činností, pohybem či rovnováhou.

(holi)

Zdroj: http://portal.klubsms.cz/assets/files/prednasky/Soucasna%20lecba%20roztrousene%20sklerozy%20mozkomisni.pdf

http://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/lecba-roztrousene-sklerozy-467514