Domů / Novinky / Budu muset užívat léčbu RS celoživotně?

Novinky

Budu muset užívat léčbu RS celoživotně?

Budu muset užívat léčbu RS celoživotně?

Je nutné užívat léky na roztroušenou sklerózu (RS) až do konce života? Musí být terapie každodenní? A proč je vlastně tak důležitá? Přečtěte si o současných poznatcích, které se týkají otázek dlouhodobého užívání léčby RS.

Léčba RS? Dar z nebes

Roztroušená skleróza je chronické onemocnění centrálního nervového systému. Její nejčastější forma, relaps-remitentní RS (RRRS), je charakterizována střídáním období vzplanutí autoimunitního zánětu se vznikem nových neurologických symptomů (relapsy) a období remisí, kdy dochází k úplnému nebo částečnému odeznění obtíží. Bez léčby přechází RRRS přibližně u poloviny pacientů po deseti letech do tzv. sekundárně progresivní formy, kdy se neurologické obtíže postupně zhoršují bez ohledu na relapsy. V době, kdy nebyla k dispozici léčba, byla RS velice závažným onemocněním vedoucím relativně brzy k významné invaliditě.

Od 90. let minulého století se však situace začala dramaticky měnit k lepšímu. S příchodem tzv. biologické léčby jako by se RS stala novou nemocí. Terapie dokáže u většiny pacientů vývoj nemoci výrazně zpomalit či stabilizovat a míru neurologického postižení značně omezit. Z dat českého národního registru ReMuS například vyplývá, že 78 % procent pacientů ve věku do 65 let zvládne pracovat a nejvíce zastoupenou skupinou jsou pacienti s pouze lehkým stupněm neurologického postižení. Tato stabilizace nemoci má však svoji cenu – nutnost dlouhodobého užívání biologické léčby.

Mohou být někteří pacienti bez léčby? 

Biologická léčba má pro kvalitní život s RS nevyčíslitelnou hodnotu. Má však i svoji stinnou stránku. Některé léky je třeba užívat denně, jiné se podávají injekčně a další například zvyšují riziko infekcí. U každého pacienta je tak třeba vždy vybrat správný lék s ideálním poměrem možných benefitů a rizik. Existuje i skupina pacientů, kteří léčbu nepotřebují?

Odhaduje se, že u jednotek procent pacientů by RS probíhala mírnou formou i bez léčby. Problematické však je, že takové pacienty nedokáže současná medicína v počátcích nemoci mezi ostatními identifikovat. A riziko je příliš velké – hrozí nevratná ztráta nervových buněk, vedoucí například ke ztrátě schopnosti chůze nebo významné poruše zraku. U pacientů, kteří nemají v počátcích RS rizikové faktory těžšího průběhu, je proto lepší terapii zahájit, ale volit méně intenzivní léky s menším množstvím nežádoucích účinků.

RS je stabilní, vysadíme léčbu?

V ideálním případě biologická léčba RS stabilizuje a nové ataky se zhoršováním neurologických obtíží se prakticky neobjevují. Někteří lidé tak mohou nabýt dojmu, že je možné léčbu vysadit. Tento závěr je však v naprosté většině případů mylný. Nemoc je stabilní díky terapii, a dojde-li k vysazení léčby, často se objeví nové symptomy, které už nemusí zmizet. Vysazení některých typů léků navíc může vést k paradoxní extrémní aktivaci autoimunitního zánětu – tzv. „rebound fenoménu“ – s rychlým rozvojem těžkého postižení. Bez porady s lékařem proto léky nikdy nevysazujte!

Výjimka potvrzující pravidlo

Imunitní systém je nejaktivnější v mladším věku. RS se také nejčastěji objevuje kolem 30. roku života. Naopak s věkem naše imunita slábne a vlivem tohoto jevu se u části starších pacientů může RS stabilizovat. Při individuálním posouzení možných přínosů a rizik plynoucích z léčby je proto v některých případech možné léčbu vysadit. Vždy je však nutné tak učinit uváženě a po poradě s lékařem.

Bez každodenní léčby? Jde to

Terapie RS by měla být dlouhodobá. To ale neznamená, že musí být každodenní. Řadu léků je možné podávat například v měsíčním nebo půlročním intervalu. Existují i takové, které se užívají po dobu několika dní ve dvou následujících letech a zajistí efekt nejméně na několik let dopředu. Pokud je pro vás tedy každodenní nebo každotýdenní podávání terapie zásadní překážkou, poraďte se se svým lékařem o dalších variantách podávání léčivých přípravků.

(dos)

Zdroje a použitá literatura:

  1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5721547/
  2. https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2023-1-10/progresivni-roztrousena-skleroza-ve-svetle-nejnovejsich-poznatku-133696
  3. http://www.nfimpuls.cz/index.php/roztrousena-skleroza-registr/remus-zaverecne-zpravy