Důležitou součástí léčby RS je kvalitní rehabilitace
Hlavním cílem rehabilitace u nemocných s roztroušenou sklerózou je snaha o udržení, obnovu či zlepšení pohyblivosti. Důležitou součástí rehabilitace je také podpora soběstačnosti a péče o dobrou psychickou kondici. Práce týmu profesorky Evy Havrdové prokázala, že včasná, komplexní a cílená rehabilitace může významně zlepšit klinické projevy onemocnění RS a zvýšit kvalitu života nemocných i jejich blízkých (1).
Koncepce rehabilitace u RS
V rehabilitaci roztroušené sklerózy se využívá různorodých přístupů z mnoha lékařských oborů. Rehabilitace by měla být u nemocných zahajována co nejdříve, nejlépe již při stanovení diagnózy RS (1). V tomto období by měl být každý nemocný seznámen s možnostmi, které mu mohou pomoci udržet co nejdéle dobrou fyzickou i psychickou kondici a vzdorovat únavě.
Důležitou součástí rehabilitace je fyzioterapie, tedy léčba poruch pohybového systému, která využívá různé prvky pohybového cvičení, mobilizační techniky a masáže vedoucí k uvolnění svalů a kloubů a mnohé další techniky. Studie švýcarských vědců pod vedením doktora Beera z Kliniky neurologie a neurorehabilitace prokázala, že vhodnou rehabilitací je možné zpomalit postup onemocnění a oddálit nástup těžších poruch hybnosti (2). S postupem onemocnění má rehabilitace stále větší význam. Kromě fyzioterapie narůstá význam sociální a pracovní rehabilitace (1), které pomáhají nemocnému udržet si své místo ve společnosti a pracovním procesu.
Přístupy k rehabilitaci
Tým profesorky Havrdové prokázal ve své pilotní studii statisticky významný rozdíl mezi lidmi, kteří podstoupili některý z krátkodobých pohybových programů (cvičili po dobu dvou měsíců, dvakrát týdně, jednu hodinu), s lidmi, kteří neměli žádný pohybový program. (3) Studie dokládá, že na neurologické postižení, tedy výpadek určité tělesné funkce, měla největší vliv neurorehabilitace. Na kardiorespirační zdatnost (celkovou výkonnost oběhového a dýchacího systému) a svalový výkon byl nejúčinnější aerobní trénink. Únava je podle studie ovlivnitelná oběma přístupy.
- Neurorehabilitace – představuje soubor technik, které vychází z poznatků o stavbě a funkci mozku. Mozek každého z nás má schopnost reagovat na to, co děláme a prožíváme, přestavbou či posílením spojení mezi nervovými buňkami. Tomuto jevu se říká neuroplasticita a je podkladem pro učení. Mozek pacienta s RS se tedy technikami neurorehabilitace dokáže „naučit“ lepší spolupráci mezi pravou a levou hemisférou, jak dokládají snímky z magnetické rezonance pořízené v rámci další studie týmu doktorky Řasové (4). Tyto jemné změny struktury mozku vedou ke zlepšení jeho funkce, které nemocný zaznamená například jako významné zlepšení chůze, jemné motoriky či psychických funkcí.
- Aerobní trénink – takový druh tělesné aktivity, při které svaly pracují středně intenzivně po delší čas za přiměřené tepové frekvence. Příkladem aerobního pohybu je pomalejší běh, při kterém si je člověk schopen bez větší námahy povídat se svým běžeckým kolegou. Tým profesorky Havrdové poukazuje na důležitost aerobního tréninku u nemocných s RS. Uvádí, že pravidelná pohybová aktivita aerobního charakteru má řadu pozitivních vlivů na kardiorespirační zdatnost, únavnost, psychickou kondici, spánek a kvalitu života nemocných s RS (1). Doporučovány jsou zejména dynamické vytrvalostní pohybové aktivity, jako jsou například rychlá chůze, jízda na kole či rotopedu nebo plavání. U nemocných s těžším pohybovým deficitem doporučuje docentka Havrdová začít s tréninky trvajícími 2 minuty a během měsíce zátěž pozvolna navyšovat na 10 minut. Nemocní s lehčím postižením pohybových funkcí mohou začít s tréninkem rovnou na 10 minutách a podle reakce organizmu zátěž zvyšovat až na 20–30 minut, což je délka cvičení, při které aerobní trénink dosahuje největší efektivity.
Pohybem k zachování zdraví
Výzkumy potvrzují, že časná, dlouhodobá a cílená rehabilitace by měla být samozřejmou součástí komplexního přístupu k léčbě roztroušené sklerózy. Každý pacient s RS by měl být vhodně poučen o významu pohybových aktivit a podporován lékaři a svým okolím v péči o dobrou fyzickou kondici. Užitečné je také informovat se u svého ošetřujícího lékaře o možnostech odborné fyzioterapeutické péče.
(zzka)
Zdroje:
- Řasová K., Havrdová E., Rehabilitace u roztroušené sklerózy mozkomíšní. Neurol. pro praxi, 2005; 6
- Beer S., Kesselring J., Multiple sclerosis: rehabilitation and long-term course. Ophtalmologe, 2014 Aug; 111 (8)
- Rasova K., Havdrova E., Comparison of the influence of different rehabilitation programmes on clinical, spirometric and spiroergometric parameters in patients with multiple sclerosis. Mult.Scler, 2006 Apr; 12 (2)
- Rasova K., Krasensky E., Is it possible to actively and purposely make use of plasticity and adaptability in the neurorehabilitationtreatment of multiple sclerosis patients? A pilot project. Clin. Rehabil 2005 Mar; 19 (2)
CO-CZ-0305 November 2015