Roztroušená skleróza v době pandemie: pět nejpalčivějších otázek

Je výskyt onemocnění covid-19 u lidí s roztroušenou sklerózou vyšší? Kdo je ve větším riziku těžšího průběhu? A jak je to s imunitou po prodělané infekci, očkováním a jeho načasováním?

Když se v březnu 2020 objevil covid-19 v České republice, viselo nad touto nemocí mnoho otazníků. A to nejen ve vztahu k roztroušené skleróze (RS). Dnes už je řada těchto otázek zodpovězena.

1. Jaký je výskyt covidu-19 u lidí s RS?

Dle dostupných údajů z mezinárodního prostředí je výskyt nemoci covid-19 stejně četný u lidí s RS jako v ostatní populaci. To platí i pro data z České republiky. Od začátku března loňského roku do konce února roku letošního bylo z 12 RS center v Česku nahlášeno přibližně 1000 pacientů, kteří onemocněli covidem-19, což odpovídá obecnému výskytem v tuzemsku.

2. Je u RS vyšší riziko těžšího průběhu?

Na základě současných dat se dá obecně říci, že covid-19 u lidí s RS probíhá obdobně jako u stejně starých zdravých osob s identickými rizikovými faktory (vyšší věk, BMI, přidružená onemocnění atd.). Samotná roztroušená skleróza se tedy nezdá být rizikovým faktorem. Existují však specifické skupiny lidí s RS, u kterých je riziko těžšího průběhu covidu-19 vyšší. Mezi rizikové faktory pravděpodobně patří:

progresivní forma RS,
vyšší stupeň neurologického postižení,
podání vysoké dávky kortikosteroidů,
užívání některých specifických chorobu modifikujících léků druhé volby.

V případě, že se u vás potvrdí nákaza covidem-19, nezapomeňte neprodleně informovat svého ošetřujícího neurologa. V případě, že spadáte do rizikové skupiny, můžete být vhodným kandidátem k preventivnímu podání některých léků ovlivňujících průběh infekce SARS-CoV-2.

3. Užívat při atace kortikoidy?

Užívání kortikoidů zvyšuje náchylnost k infekci. To se týká i covidu-19. Bohužel také existují důkazy, že podání vysokých dávek kortikoidů v měsíci předcházejícím onemocnění covid-19 zvyšuje riziko těžšího průběhu a hospitalizace. Na druhou stranu jsou kortikoidy nesmírně důležitou součástí akutní terapie relapsu/ataky. U těžkých atak by tedy měly být rozhodně podány. Pacienti by však měli být po terapii kortikoidy zvlášť opatrní a měli by se po dobu minimálně jednoho měsíce izolovat, aby snížili riziko infekce.

4. Dlouhodobá léčba při infekci covid-19: mění se něco?

V současnosti byly publikovány již desítky studií zabývajících se vlivem léků modifikujících chorobu (DMD, „biologické léčby“) na průběh covidu-19. Naprostá většina těchto léků dle dostupných údajů nezvyšuje riziko infekce ani těžších příznaků covidu-19.

Naopak větší riziko plyne ze situace, pokud by pacient náhle tuto léčbu vysadil. V takové situaci by byl více ohrožen možností návratu aktivity RS než probíhajícím infektem. Není doporučena ani změna dávkování. Výjimkou jsou pouze některé DMD druhé linie. U těch se však v praxi před podáním využívá preventivní testování na covid-19. Pokud se nákaza SARS-CoV-2 prokáže, pacient je začne užívat až poté, co se zcela uzdraví. Zásada je nikdy si neupravovat dávkování ani lék nevynechat bez porady s ošetřujícím neurologem.

5. Očkovat, či neočkovat? Jak na to?

Dle doporučení vydaného 6. 3. 2021 Sekcí klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP již ve světě existuje dostatečný počet očkovaných lidí s RS, aby bylo možno říci, že žádná z dosud vyvinutých a schválených vakcín nenese pro tyto nemocné specifická rizika. Na základě mechanismu jejich účinku se lze domnívat, že by neměly zhoršovat průběh RS ani vyprovokovat relaps nebo naopak zabránit efektu biologické léčby. Důležitý je zejména fakt, že žádná z dosud dostupných vakcín proti covidu-19 není „živá“.

U léků modifikujících průběh choroby první linie i u některých přípravků z linie druhé lze předpokládat, že podání vakcíny bude bezpečné a není třeba přerušovat terapii. Některé DMD z druhé linie podávané ve větších časových rozestupech je však třeba ve vztahu k očkování vhodně načasovat. Poraďte se tedy vždy raději předem se svým ošetřujícím neurologem. Ten vám navíc může poskytnout i speciální kód, díky němuž získáte nárok na přednostní vakcinaci z důvodu chronického onemocnění. Ve všech případech navíc striktně platí:

Nenechat se očkovat v průběhu akutního infekčního onemocnění jakéhokoliv původu (teplota, kašel, rýma, zápal plic, průjmy atd.); v tomto případě vyčkat nejméně dva týdny po odeznění příznaků.
Neočkovat se, pokud jste prodělali v posledních třech měsících covid-19, jež byl prokazatelně potvrzený PCR testem.
Před plánovaným očkováním je vhodné provést vyšetření IgG protilátek proti SARS-CoV-2.
Nenechat se očkovat v době ataky. Po podání vysokodávkovaného kortikoidu odložit podání vakcíny alespoň o čtyři týdny.

Dále je potřeba zdůraznit, že po očkování trvá určitou dobu, než je dosaženo plné imunity organismu (po první dávce zpravidla až 28 dní), a proto je zásadní dodržovat preventivní opatření i v tomto období.

(dos)

Zdroje: