Jak je to s těhotenstvím u roztroušené sklerózy? Je při tomto onemocnění ovlivněna plodnost? A připadá v úvahu metoda asistované reprodukce?
Reprodukční obtíže se týkají čím dál tím většího množství párů. Není tedy divu, že postihnou i ženy a muže s roztroušenou sklerózou. Jsou u nich tyto obtíže častější?
Roztroušená skleróza jako taková nemá na plodnost žádný vliv. Ovlivňuje však sexuální funkce. U mužů způsobuje poruchy erekce, u žen například snížené libido. S roztroušenou sklerózou se také často pojí poruchy citlivosti nebo únava. Po překonání těchto překážek je však plodnost stejná jako u lidí, které roztroušená skleróza netrápí.
Výjimečně se v terapii roztroušené sklerózy využívají cytostatika. Některá z nich mohou vést k neplodnosti, a proto je vhodné před zahájením tohoto typu léčby konzultovat se svým lékařem eventuální zmražení zárodečných buněk, tedy vajíček nebo spermií.
Většina epidemiologických studií ukazuje, že dědičnost hraje u roztroušené sklerózy určitou roli. Nejde ovšem o nikterak děsivá čísla. Zatímco v běžné populaci se roztroušená skleróza vyskytuje asi u 1–2 lidí na 1 000 obyvatel, u přímých příbuzných je to u 20–30 lidí na 1 000 obyvatel. Ze 100 lidí s roztroušenou sklerózou mají tedy 2–3 z nich v rodině někoho dalšího s tímto onemocněním. Takové riziko je stále velmi malé a rozhodně by nemělo být důvodem k rozhodnutí zůstat bezdětný.
Kromě genetické predispozice mají na rozvoj roztroušené sklerózy vliv i faktory zevního prostředí:
Potomci pacientů s roztroušenou sklerózou by proto rozhodně měli zůstat daleko z dosahu tabákového dýmu, měli by užívat vitamin D a nepřecházet žádné infekce.
Umělé oplodnění je u žen s roztroušenou sklerózou jen mírně riziková záležitost. Platí při něm podobná pravidla jako u žen plánujících těhotenství přirozenou cestou. V první řadě by onemocnění mělo být stabilizované, v posledních 6–12 měsících před otěhotněním by se neměla vyskytnout ataka, ideálně ani nové ložisko na magnetické rezonanci mozku a míchy.
V rámci umělého oplodnění (in vitro fertilizace, IVF) je u žen využívána hormonální stimulace, která může vyvolat zhoršení stavu, eventuálně ataku. Toto riziko stoupá při opakování stimulačních cyklů. Dle dostupných odborných publikací je vhodnější v rámci stimulačních schémat podávat spíše určitý typ hormonálních léků (tzv. antagonisty GnRH). Existuje i druhá varianta těchto léčiv (tzv. agonisté GnRH), ovšem ta se zdá být rizikovější.
Těhotenství zpravidla patří mezi období, kdy u žen dojde ke zklidnění aktivity roztroušené sklerózy. Ataky se během něj objevují spíše výjimečně. Naopak zhruba půlroční období po porodu je ve srovnání s dobou před těhotenstvím rizikovější. Kojení je proto standardně doporučováno na dobu 2 až 3 měsíců, protože většinu léků při něm užívat nelze. Je to samozřejmě individuální dle aktivity onemocnění a zdravotního stavu ženy. V případě jakéhokoliv zhoršení je vhodné kojení ukončit dříve.
Řada maminek se snaží upřednostnit dítě před svým zdravím. Je však třeba si uvědomit, že maminka v dobré kondici je pro dítě důležitější než například 2 měsíce kojení navíc. Důležité je i dobré rodinné zázemí. Dítě je velká zátěž. Nevyspání a vyčerpání jsou pro ženy i muže s roztroušenou sklerózou nebezpečné.
Pryč jsou časy, kdy bylo těhotenství ženám s roztroušenou sklerózou zakazováno. Při správném načasování a plánování může většina žen s tímto autoimunitním onemocněním přivést na svět svého potomka.
(dos)
Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17916439/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22693287/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23034952/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8410003/
https://academic.oup.com/brain/article/127/6/1353/271792
