#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
Domů / Novinky / Vliv stresu na roztroušenou sklerózu

Novinky

Vliv stresu na roztroušenou sklerózu

Vliv stresu na roztroušenou sklerózu

Podle odborníků může být stres spouštěčem roztroušené sklerózy. Duševní a fyzické vypětí mimo jiné také zhoršuje samotný průběh onemocnění. Informace o vlivu stresu na roztroušenou sklerózu přináší rozhovor s MUDr. Olgou Zapletalovou (1) a anglický portál pro lidi s roztroušenou sklerózou Overcoming Multiple Sclerosis (2).

MUDr. Olga Zapletalová, vedoucí centra pro diagnostiku a léčbu roztroušené sklerózy Neurologické kliniky fakultní nemocnice Ostrava, vysvětluje, že stresovou reakci těla může vyvolat nadměrná psychická i fyzická zátěž.

• Krátkodobý stres přitom může být pozitivní, odborně se takovému typu říká eustres. Jeho podstatou je vyvolání obranné či únikové reakce na aktuální nebezpečí.
• Pokud se ale člověk cítí být ve stresu delší dobu, vzniklé napětí škodí zpravidla více orgánům nebo i celému organismu. Takový typ vypětí se nazývá distres.

Nezdravé reakce na stres se rozdělují na psychické a fyzické. V oblasti psychiky například člověk může na napětí reagovat úzkostmi či depresemi. Po fyzické stránce stres negativně působí na nervový i hormonální systém organismu. Z kůry nadledvinek se přitom uvolňují do organismu adrenalin a glukokortikoidy, které se též nazývají stresové hormony. V důsledku těchto složitých změn může být oslaben některý systém nebo celý organismus, což může způsobit vznik různých chorobných stavů, například roztroušenou sklerózu.

Drtivý dopad

Vědci z University California v Los Angeles shrnuli poznatky z molekulárních a experimentálních výzkumů na zvířatech, ale také z klinických a epidemiologických studií (3). Ty ukazují, že stres může způsobit častější ataky roztroušené sklerózy a prostřednictvím různých mechanismů zhoršit postižení nervové tkáně. Za rozvojem roztroušené sklerózy se skrývá především nerovnováha mezi Th1- a Th2-lymfocyty, přičemž v organismu lidí s roztroušenou sklerózou převažují právě prozánětlivé Th1-lymfocyty. Vliv stresu na imunitní systém potvrdil i výzkum švýcarských vědců, kteří provedli studii na 14 zdravých studentech medicíny (4). Úkolem bylo zjistit, zda výrazná stresující událost, v tomto případě státní závěrečná zkouška, bude mít vliv na tvorbu prozánětlivého tumor nekrotizujícího faktoru Th1-lymfocyty. Výzkum opravdu ukázal výrazné zvýšení hladiny této látky v krvi po prodělání stresující události. Další studie byla provedena na psychiatrickém oddělení University of Pittsburgh (5). Tamní lékaři studovali vliv stresu u 50 žen s roztroušenou sklerózou. Týden od významné stresující události došlo až u poloviny žen ke vzniku ataky roztroušené sklerózy.

Obdobné výsledky vyplývají i z několika dalších výzkumů. Obecně tedy lze říci, že stres hraje při onemocnění roztroušenou sklerózou významnou roli. Podle MUDr. Zapletalové může ulevit od stresu již pouhý rozhovor s lékařem. V mírnění duševního vypětí také pomáhají různé relaxační a meditační cviky, ale také odborná pomoc psychologů a psychoterapeutů.

(holi)

Zdroje: 1. http://www.rskompas.cz/rskompasplus/nas-mozek-astres
2. http://www.overcomingmultiplesclerosis.org/About-MS/Causes-of-MS/Stress/
3. Gold S. M., Mohr D. C., Huitinga I., et al. The role of stress-response systems for the pathogenesis and progression of MS. Trends Immunol 2005
4. Lalive P. H., Burkhard P. R., Chofflon M. TNF-alpha and psychologically stressful events in healthy subjects: potential relevance for multiple sclerosis relapse. Behav Neurosci 2002; 116: 1093–1097
5. Ackerman K. D., Stover A., Heyman R., et al. Relationship of cardiovascular reactivity, stressful life events, and multiple sclerosis disease activity. Brain Behav Immun 2003; 17: 141–151

CO-CZ-0204